AANETdružstvo

Tušenie tieňa od Ludvík Souček.
Úryvok z knihy: "Táto kniha sa usiluje o niektoré zásadné pohľady do minulosti ako výsledok štruktúry vedeckých poznatkov, a nie sterilných fantázií alebo ďalekosiahlych hypotéz prameniacich z povrchných dôvodov, z nedostatočne overených faktov alebo z vypočítavostí ovplyvnených mimorozumovými dôvodmi. Pri takomto prístupe sa kniha ..
Vydáno 1981. Stran 341.
Dobrý stav. Bez přebalu.
Slovenský jazyk.

Tvář bez masky: skutečnost a sen od Ladislav Pešek.
Paměti divadelního a filmového herce, národního umělce Ladislava Peška. Literárně zpracoval, seznamy rolí a filmů sestavil a rejstřík připravil autor Zdeněk Hedvábný. Třetí, poupravené vydání.
Vydáno 1976. Stran 307.
Dobrý stav.

Tvář bez masky: skutečnost a sen od Ladislav Pešek & Zdeněk Hedvábný.
Paměti divadelního a filmového herce, národního umělce Ladislava Peška.
Literárně zpracoval, seznamy rolí a filmů sestavil a rejstřík připravil autor Zdeněk Hedvábný.
Vydáno 1986. Stran 309.
Dobrý stav Bez přebalu.

Tvář bez masky: skutečnost a sen od Ladislav Pešek, Zdeněk Hedvábný.
Paměti divadelního a filmového herce, národního umělce Ladislava Peška. Literárně zpracoval, seznamy rolí a filmů sestavil a rejstřík připravil autor Zdeněk Hedvábný. Třetí, poupravené vydání.
Vydáno 1979. Stran 309.
Dobrý stav.

Tvář života od Archibald Joseph Cronin.
Románem Tvář života se Cronin vrací do let svého mládí, kdy bylo v Anglii pro lékaře nesmírným štěstím, dostal-li místo odpovídající jeho vzdělání, Na pozadí této doby, kdy před zprostředkovatelnami práce marně postávala spousta mladých, 'urychleně' vystudovaných lékařů, tak potřebných za první světové války, se odehrává...
Vydáno 1979. Stran 253.
Dobrý stav. Bez přebalu.

Tvář života od Archibald Joseph Cronin.
Románem Tvář života se Cronin vrací do let svého mládí, kdy bylo v Anglii pro lékaře nesmírným štěstím, dostal-li místo odpovídající jeho vzdělání.

Na pozadí této doby, kdy před zprostředkovatelnami práce marně postávala spousta mladých, „urychleně“ vystudovaných lékařů, tak potřebných za první světové války, se odehrává příběh mladého bakteriologa Shannona, který je ochoten obětovat pro vědu nejen své pohodlí a blahobytný život dobře zavedeného lékaře, ale i zdraví.

Cronin na jeho životním dramatu ukazuje, jakou měrou dokáže ješitnost, zlovůle, lajdáctví a řevnivost ohrozit objev, který by zachránil od jisté smrti spoustu lidí v oblastech zamořených epidemií, i systém anglického zdravotnictví, v němž nezasvěcení a mnohdy předpojatí a malicherní laici rozhodují o zásadních otázkách a tak dusí v samém zárodku práci, jejíž plody dozrávají až po dlouhodobém a soustředěném úsilí. Současně je však Croninův román i radostným přitakáním lásce a životu, v němž stojí za to překonávat překážky, a to nejen společenské a profesionální, ale i v oblasti náboženských předsudků, hluboce zakořeněných v určitých vrstvách společnosti.
Vydáno 1979. Stran 253.
Dobrý stav. Bez přebalu.

Tváře bez svatozáře od Jiří Janoušek.
Rozhovory s lidmi, kteří mi pomohli pochopit, že jedině ten, kdo dokáže mnoho obětovat, může ještě víc získat. - Jiří Janoušek Objekty rozhovorů: Iva Janžurová Jan Bauch Vladimír Neff Jean Claude Brialy Miroslav Boublík Chris Evertová-Lloydová Martin Růžek Jaroslav Dietl Bohuslav Slánský Jana Hlaváčová Josef Suk Serge.
Vydáno 1987. Stran 238.
Dobrý stav.

Ty se musíš smát, Dnes musíž být mou - Supraphon.

Ty vzejdeš, moje hvězdo od Aleksej Nikandrovič Novikov.
Románový životopis slavného hudebního skladatele Michaila Ivanoviče Glinky. Kniha navazuje na první část - Zrození muzikanta - v níž bylo vylíčeno Glinkovo dětství a mládí. V tomto románu se již Glinka dostává od komponování úspěšných romancí ke své první opeře Ivan Susanin, a celý příběh líčí léta 1825-1837, v nichž se …
Vydáno 1961. Stran 595.
Dobrý stav.

Ty vzejdeš,hvězdo moje od Aleksej Nikandrovič Novikov.
Vydáno 1962. Stran 600.
Dobrý stav

Týden pro duševní svěžest od John O´Keeffe.
Vydáno 1995. Stran 183. Malý formát. Dobrý stav.

Tykvové děti od Nelly Rasmussenová.
Afrika - lidé, jejich zvyky a obyčeje, obřady zasvěcující chlapce a dívky do tajů jednostlivých kmenů, kouzelníci a čarodějové kteří jsou stále důležitějšími osobami při řešení osobních i společenských problémů. Kapitoly z historie, poznatky z etnografie...
Vydáno 1986. Stran 250.
Dobrý stav. Bez přebalu.

Tykvové děti od Nelly Rasmussenová.
Afrika - lidé, jejich zvyky a obyčeje, obřady zasvěcující chlapce a dívky do tajů jednostlivých kmenů, kouzelníci a čarodějové kteří jsou stále důležitějšími osobami při řešení osobních i společenských problémů. Kapitoly z historie, poznatky z etnografie...
Vydáno 1986. Stran 250.
Dobrý stav. Bez přebalu.

Tykvové děti od Nelly Rasmussenová.
Afrika - lidé, jejich zvyky a obyčeje, obřady zasvěcující chlapce a dívky do tajů jednostlivých kmenů, kouzelníci a čarodějové kteří jsou stále důležitějšími osobami při řešení osobních i společenských problémů. Kapitoly z historie, poznatky z etnografie...
Vydáno 1986. Stran 250.
Velmi dobrý stav.

Tys láska má, Píseň lásky.

U bratra celého světa a O nesmrtelném regentovi od František Heřmánek.
Dvě nejlepší prózy předčasně zesnulého jihočeského autora Františka Heřmánka, které spojuje nejen námětová orientace na jižní Čechy, kde vládnou poslední Rožmberkové, ale i celkové "rabelaisovské ladění". Dějištěm první, rámcové renesanční novely, jakéhosi rozverně humorného českého Dekameronu, je krčma na okra...
Vydáno 1977. Stran 435.
Dobrý stav.

U bratra celého světa a O nesmrtelném regentovi od František Heřmánek.
Dvě nejlepší prózy předčasně zesnulého jihočeského autora Františka Heřmánka, které spojuje nejen námětová orientace na jižní Čechy, kde vládnou poslední Rožmberkové, ale i celkové "rabelaisovské ladění". Dějištěm první, rámcové renesanční novely, jakéhosi rozverně humorného českého Dekameronu, je krčma na okra..
Vydáno 1977. Stran 435.
Dobrý stav.

U bratra celeho světa a o nesmrtelném regentovi od Frntíšek Heřmánek.
Vydáno 1977. Stran 435.

U bratra celého světa od František Heřmánek.
Boccacciovská rámcová novela, shrnující šprýmovné historky, jež si u "frantovského" stolu v krčmě za třeboňskými hradbami vypráví skupinka životních ztroskotanců.
Vydáno 1971. Stran 117.
Dobrý stav.

U nás I. od Alois Jirásek.
Charakteristika: Román - kronika Doba: 19.století Hlavní témata: Všední život, svoboda, náboženství, víra, příroda, nové názory, osvěta, tradice, boj, venkov Zfilmováno: Ne Zajímavost: Hlavní postavou v době probouzejícího se osvícenství na venkově je katolický kněz, poctivý a svobodomyslný člověk, bojující proti...
Vydáno 1954. Stran 460.
Dobrý stav.

U nás I. od Alois Jirásek.
Hlavní postavou v době probouzejícího se osvícenství na venkově je katolický kněz, poctivý a svobodomyslný člověk, bojující proti předsudkům a pečující o své farníky s upřímnou láskou a pochopením. Touto postavou (ale i na osudech židovky Justýny Lewitové), od počátku autorem milovanou, Jirásek jednoznačně vyvrací ideologické předsudky o svém díle, že vidí svět černobíle a straní pouze husitům a evangelíkům.
Místo děje, Padolí, je vlastně Jiráskův Hronov. Ostatně Havlovický je v románu povýšen do Náchoda.
Vydáno 1954. Stran 462.
Dobrý stav.

U nás I. od Alois Jirásek.
Hlavní postavou v době probouzejícího se osvícenství na venkově je katolický kněz, poctivý a svobodomyslný člověk, bojující proti předsudkům a pečující o své farníky s upřímnou láskou a pochopením. Touto postavou (ale i na osudech židovky Justýny Lewitové), od počátku autorem milovanou, Jirásek jednoznačně vyvrací ideologické předsudky o svém díle, že vidí svět černobíle a straní pouze husitům a evangelíkům.
Místo děje, Padolí, je vlastně Jiráskův Hronov. Ostatně Havlovický je v románu povýšen do Náchoda.
Vydáno 1952. Stran 463.
Dobrý stav.

U nás I. od Alois Jirásek.
Charakteristika: Román - kronika Doba: 19.století Hlavní témata: Všední život, svoboda, náboženství, víra, příroda, nové názory, osvěta, tradice, boj, venkov Zfilmováno: Ne Zajímavost: Hlavní postavou v době probouzejícího se osvícenství na venkově je katolický kněz, poctivý a svobodomyslný člověk, bojující proti...
Vydáno 1973.- Stran 385.
Dobrý stav.

U nás I. od Alois Jirásek.
Charakteristika: Román - kronika Doba: 19.století Hlavní témata: Všední život, svoboda, náboženství, víra, příroda, nové názory, osvěta, tradice, boj, venkov Zfilmováno: Ne Zajímavost: Hlavní postavou v době probouzejícího se osvícenství na venkově je katolický kněz, poctivý a svobodomyslný člověk, bojující proti...
Vydáno 1954. Stran 462.
Dobrý stav.

U nás II. Novina. od Alois Jirásek.
Kniha druhá: Novina. Hlavní postavou v době probouzejícího se osvícenství na venkově je katolický kněz, poctivý a svobodomyslný člověk, bojující proti předsudkům a pečující o své farníky s upřímnou láskou a pochopením. Touto postavou (ale i na osudech židovky Justýny Lewitové), od počátku autorem milovanou, Jirásek jednoznačně vyvra...
Vydáno 1952. Stran 440.
Dobrý stav.

U nás II. od Alois Jirásek.
Kniha druhá: Novina.
Hlavní postavou v době probouzejícího se osvícenství na venkově je katolický kněz, poctivý a svobodomyslný člověk, bojující proti předsudkům a pečující o své farníky s upřímnou láskou a pochopením. Touto postavou (ale i na osudech židovky Justýny Lewitové), od počátku autorem milovanou, Jirásek jednoznačně vyvrací ideologické předsudky o svém díle, že vidí svět černobíle a straní pouze husitům a evangelíkům.
Místo děje, Padolí, je vlastně Jiráskův Hronov. Ostatně Havlovický je v románu povýšen do Náchoda.
Farář Havlovický byl ustanoven padolským farářem. K jeho uvedení do úřadu se sjelo mnoho hostů, a to jak ze zámku, tak z ostatních farností. Havlovického kázání, kterým se uvedl jako nový farář, vzbudilo však u některých nevoli, a to kvůli přílišnému důrazu na práci s lidmi.
Na faru si Havlovický vzal svou matku a sestru Františku – začal budovat malé hospodářství, protože chce ostatním ukázat, jak lze hospodařit jinak, snadněji a užitečněji.
Věnuje se hospodaření ostatních a radí jim. To, že vychází vstříc chudým, vzbuzuje často nesouhlas. Starému Plškovi, osamělému starci, který na stará kolena musel žebrotou, vystrojí pohřeb, což vyvolá závist některých sousedů.
Nejvíce si však poštve proti sobě sousedy, když zakáže konání nelidského starého zvyku, a sice zabití starého kozla jeho shozením ze střechy na zem. Část sousedů se jeho rozhodnutí vzepře, a kozla dle tradice zabije. To Havlovického popudí, věří však, že sousedé časem prohlédnou.
Podobně vzbudí vlnu odporu tím, že se baví s evangelickým farářem jako se sobě rovným.
Paní důchodní ze zámku Havlovický už tak často nevidí – kdykoliv ji však potká, stále musí přemáhat kouzlo, kterým na něj krásná žena působí. Proto se snaží setkáním s paní důchodní vyhnout.
Čím dál více tkalců začíná jezdit prodávat plátno na cizí tržiště – a začíná se jim dařit – většinu vydělaných peněz však utrácejí… Farář Havlovický začíná pochybovat, zda jeho úsilí má nějaký smysl.
Otráví ho i návštěva u náchodské hraběnky, která se rozhodla přestoupit od luteránské církve ke katolické, tak, jak začíná být v módě. O potřebách svých poddaných však nechce ani slyšet…
Pavel mezitím poslouží svému chlebodárci v hodině jeho smrti a zamiluje se do jeho dcery, hodné Marty Škodové. Plánuje s ní svatbu i svůj úřední přestup na evangelickou víru. Svou matku však shledává zničenou a zbitou svým nevlastním otcem, Víškem - ten v opilosti bezděky zapálí v matčině domě tkalcovský stav, naštěstí se podaří požár včas uhasit, Víšek však utrpí těžké popáleniny, kterým nakonec podléhá. I přes smrt nevlastního otce nenachází Pavel u své matky pochopení, jejich cesty se stále rozcházejí...
V Padolí běží rok za rokem ve svých zvyklostech a proměnách přírody. Občas se pokusí místní stereotyp oživit mladý Antonín, např. divadelním představením nebo novým mechanickým betlémem.
Havlovického sestra Františka se vdává, Havlovický paní důchodní však na svatbu ani nepozve - při jednom předchozím setkání byl totiž konfrontován s tím, co k němu cítí, a musel ji odmítnout. Snažil se ji tedy už nepotkávat.
I přes svou upřímnou snahu musí farář Havlovický odolávat nepřízni vrchnosti a pomluvám - např. že se mu díky stykům s lidmi ze zámku (panem a paní důchodní) nedá věřit, že hájí jen jejich zájmy, nikoliv zájmy prostých lidí. To se faráře Havlovického silně dotkne, snaží se tedy omezit svoje styky se zámeckými.
Ze světa přicházejí zvěsti o revoluci ve Francii, ale hlavně o choleře, která se začíná šířit z Asie přes Rusko do Evropy. Nakonec zasáhne i Padolí - farář Havlovický pohřbívá každý den, snaží se šířit osvětu a potlačovat pověry, které mezi lidmi začínají ze strachu před smrtí opět kolovat. Díky epidemii ubývá všem práce a výdělku, celý kraj tak trápí navíc i velká bída. Farář Havlovický shání u vrchnosti podporu pro chudé, výrazně pomůže i sama paní důchodní...
Na choleru umírá padolský učitel i konšel, nejhorší zpráva pro Havlovického přichází však ze zámku - umírá paní důchodní a později i její manžel...Farář Havlovický je otřesen, uvědomuje si, co pro něj paní důchodní znamenala.
Kraj se ze všeho jen těžce vzpamatovává. I farář Havlovický jakoby ztrácel síly...
U nás je mimořádné dílo svým poetickým kouzlem, které však ne každý ocení, neboť mohutná kronika líčí obyčejné dny a všední život. Jirásek v U nás vytvořil jedno ze svých nejpoetičtějších děl, dílo mimořádné jemnosti a půvabu, které připomíná zastřenou vzpomínku na dávné časy. Jirásek se však nebrání popsat problémy i lidské nešvary, jako jsou předsudky, závist, pomluvy, nesnášenlivost apod., jde až na dřeň lidského bytí - a v tom všem je cítit skrytý moudrý nadhled, který dodává dílu nadčasový lidský rozměr.
Hlavní postavou – katolickým knězem Havlovickým – vytvořil Jirásek originální literární typ plný činorodosti, odvahy, vítězství i proher, samoty i smutku. Zároveň Jirásek ukazuje (i v osudech židovky Justýny Lewitové), že černobílé vidění světa je to, co jeho celému dílu chybí – cení si svobody, osobního charakteru a tolerance a je jedno, zda je jejich nositelem postava oděná v katolickém, evangelickém či židovském rouchu.
Mimořádné dílo české literatury, ovšem pro svůj atypický ráz a formu nikoliv pro každého - člověk, který již v životě něco prožil a dokáže vidět hlouběji, dovnitř lidských duší, bude kronikou U nás zcela jistě unešen.
Vydáno 1952. Stran 440.
Dobrý stav. Bez přebalu.

U nás II. od Alois Jirásek.
Kniha druhá: Novina. Hlavní postavou v době probouzejícího se osvícenství na venkově je katolický kněz, poctivý a svobodomyslný člověk, bojující proti předsudkům a pečující o své farníky s upřímnou láskou a pochopením. Touto postavou (ale i na osudech židovky Justýny Lewitové), od počátku autorem milovanou, Jirásek jednoznačně ...
Vydáno 1973. Stran 361.
Dobrý stav.

U nás III. - Osetek od Alois Jirásek.
Kniha třetí: Osetek Na padolské faře se objevuje bratr faráře Havlovického, Vincenc. Ten dosud pracuje v Maďarsku a chce se časem vrátit do Padolí a začít zde těžit uhlí - je totiž přesvědčen, že je v kraji mnoho neobjevených zásob. Farář Havlovický se těší myšlenkou, že by dolování mohlo přinést chudému kraji práci i blahoby...
Vydáno 1973. Stran 420.
Dobrý stav.

U nás III. - Osetek od Alois Jirásek
Na padolské faře se objevuje bratr faráře Havlovického, Vincenc. Ten dosud pracuje v Maďarsku a chce se časem vrátit do Padolí a začít zde těžit uhlí - je totiž přesvědčen, že je v kraji mnoho neobjevených zásob. Farář Havlovický se těší myšlenkou, že by dolování mohlo přinést chudému kraji práci i blahobyt.
Mezi místními pašeráky se objeví starý známý Málek s malým sirotkem, Hilmou, kterého našel cestou - utekl totiž před nelidským zacházením lidí, u kterých přebýval. Hilmy se nakonec ujímá tkadlec i pašerák Lhoták.
Boušínský farář začíná povážlivě chřadnout, dokonce ztrácí paměť. Nakonec umírá - farář Havlovický plní slib, který mu dal, a sice, že se postará o jeho "včeličky dušičky".
Do kraje se dostanou tři ruští zběhové, jsou však místními chyceni a předvedeni k potrestání - zásahem faráře Havlovického však nepřijdou o život, jednoho z nich - Mikulu Rusa - si dokonce farář Havlovický bere k sobě na faru na výpomoc.
Hilma si sice u Lhotáků polepšil, dostává alespoň lepší stravu a spí v teple, musí však těžce pracovat. Dokonce musí Lhotákovi pomáhat při pašování - za jedné zimní cesty však silně promrzne a těžce onemocní. Od té toby je velmi slabý. Faráře Havlovického zaujme nejen jeho osud, ale i jeho malířské nadání. Aby Hilma nemusel těžce pracovat, domluví mu učení u místního krejčího, Fidéla Hanuše.
Farář Havlovický se čím dál více sbližuje s místním evangelickým knězem, i když se to nelíbí jeho kolegům, farářům. O to více ho zabolí, když jednoho dne vytáhnou někteří zfanatizovaní padolští proti místním evangelíkům - naštěstí jim jejich úmysl překazí. Trápí se však nad smyslem toho, co pro své "padolské" činí...
Z Prahy mezitím došly zprávy o ohlášené korunovaci českého krále. Farář Havlovický se také vypravuje do Prahy - nejen na korunovaci. Rozhodl se, že zajistí pro syna kostelníka Kaliny místo v pražském klášteře a také, že se zeptá slavného malíře z akademie na jeho názor na nadání malého Hilmy.
Farář Havlovický zjistí, že Hilma má skutečně velký talent. Zařídí mu tedy ubytování i místo na umělecké škole a Hilma odjíždí nadšený do Prahy. Na další studia se faráři Havlovickému podaří získat mecenášský dar přímo od vévodkyně Zaháňské.
Padolí nežije jen prací, ale i nenakoupenou hasičskou stříkačkou - místní představitelé samosprávy totiž většinu peněz na stříkačku prošustrovali, a tak má požár, který v Padolí náhodou vypukne, neslýchané následky. Spousta rodin zůstává bez přístřeší, farář Havlovický žádá vrchnost o pomoc. Ta sice pomoc poskytne, rozhodne se však, že dá věci v Padolí do pořádku - pošle sem přísného komisaře.
Hilma se mezitím stává schopným a nadaným studentem, jeho zdravotní stav se však zhoršuje. Nakonec v Praze umírá. Farář Havlovický je na pochybách, zda to, co pro Hilmu udělal, bylo to nejlepší.
Láska učitelského mládence v Poříči Kalisty k Anně Dušánkové z Padolí, nedopadne šťastně - rodiče Anny, zpyšnělí náhlým blahobytem, vyberou své dceři jiného ženicha - bohatého sedláka Dománě, kterého si Anna nakonec oblíbí. Kalista nese svatbu své milované velmi špatně - začíná pít a přestává si hledět své práce, dokonce se s Dománěm popere při místní tancovačce - farář Havlovický mu domlouvá, aby neskončil bez práce.
Přichází dopis od Havlovického bratra Vincence - oznamuje, že se již vrátí natrvalo do Padolí - ať farář zajistí žádost o povolení k dolování. Nejistý farář vše zařídí, byl by však nejraději - tak jako jeho matka, kdyby to nevyšlo. Je však povzbuzen, když mu vévodkyně Zaháňská schválí tolik touženou výstavbu nové fary. Bohužel krátce poté vévodkyně, trýzněná ztrátou mládí a obavou ze stáří a smrti, ve Vídni umírá.
Začátkem roku 1840 dorazí do Padolí nový komisař - přísný a nekompromisní...
U nás je mimořádné dílo svým poetickým kouzlem, které však ne každý ocení, neboť mohutná kronika líčí obyčejné dny a všední život. Jirásek v U nás vytvořil jedno ze svých nejpoetičtějších děl, dílo mimořádné jemnosti a půvabu, které připomíná zastřenou vzpomínku na dávné časy. Jirásek se však nebrání popsat problémy i lidské nešvary, jako jsou předsudky, závist, pomluvy, nesnášenlivost apod., jde až na dřeň lidského bytí - a v tom všem je cítit skrytý moudrý nadhled, který dodává dílu nadčasový lidský rozměr.
Hlavní postavou – katolickým knězem Havlovickým – vytvořil Jirásek originální literární typ plný činorodosti, odvahy, vítězství i proher, samoty i smutku. Zároveň Jirásek ukazuje (i v osudech židovky Justýny Lewitové), že černobílé vidění světa je to, co jeho celému dílu chybí – cení si svobody, osobního charakteru a tolerance a je jedno, zda je jejich nositelem postava oděná v katolickém, evangelickém či židovském rouchu.
Mimořádné dílo české literatury, ovšem pro svůj atypický ráz a formu nikoliv pro každého - člověk, který již v životě něco prožil a dokáže vidět hlouběji, dovnitř lidských duší, bude kronikou U nás zcela jistě unešen.

U nás III. - Osetek od Alois Jirásek.
Kniha třetí: Osetek Na padolské faře se objevuje bratr faráře Havlovického, Vincenc. Ten dosud pracuje v Maďarsku a chce se časem vrátit do Padolí a začít zde těžit uhlí - je totiž přesvědčen, že je v kraji mnoho neobjevených zásob. Farář Havlovický se těší myšlenkou, že by dolování mohlo přinést chudému kraji práci i blahoby..
Vydáno 1954. Stran 528.
Dobrý stav.