AANETdružstvo

Havíři z Anny Veroniky od Alexander Scibor-Rylski.
Román seznamuje s poválečnými, těžebnými, sociálními a politickými problémy v uhelné pánvi polského Slezska. Na šachtě, která se značně opožďovala za plánem zavede nový dělnický ředitel změny tak pronikavé, že během několika měsíců šachta plán nejen splní, ale z jejího osazenstva se stane jednotný a ucelený kolektiv.
Vydáno 1950. Stran 312.
Horší stav..

Ukřižuj od V. Havránek.
Román Vydán 1908. Stran 155.
Dobrý stav.

Tíha svědomí od Karel Vladislav Havránek.
Román.
Vydáno 1904. Stran 352.
Dobrý stav.

Zlato mlhavých hor od Emil Droonberg.
Vydáno 1925. Stran 284.
Dobrý stav.

Tiché vody od Bohumil Havlasa.
Tiché vody byly ve své době pokládány za nejlepší český román. Jeho děj Bohumil Havlasa zasadil do zámku v Dubu a okolí, kdy tamní velkostatek patřil Moritzi - rytíři z Heniksteinu.
Vydáno 1925. Stran 160.
Dobrý stav.

Drak od Bohumil Havlasa.
Román s Bosenského povstání.
Vydáno 1911. Stran 190.
Velmi dobrý stav.

Jan Hus a Kutnohorští havíři od Josef Kajetán Tyl.
Dvě významné histor. činohry vyjadřují nár. a dem. ideály bouřlivých let 1847-48. "Jan Hus", 1. čes. hra o této postavě čes. dějin, ukazuje nejen velikost Husovy oběti, zasvěcené boji za pravdu a svobodu svědomí, nýbrž i Husa jako aktivního bojovníka za zásady skutečné lidskosti. - "Kutnohorští havíři" mohli být pro zákaz censury uvedeni až v předvečer vyhlášení dubnové konstituce r. 1848. Je to 1. hra, která u nás reaguje na mzdové hnutí, stávky a bouře tiskařů kartounů (1844), 1. hra, která má jako hl. postavy dělníky a jejich boj o práva proti šlechtickým a měšťáckým vykořisťovatelům. Na střetnutí havířů s nejvyšším mincmistrem Benešem z Vaitmile (konec 15. stol.) vyjadřuje již hra myšlenku nesmiřitelnosti třídních zájmů pracujících a podnikatelů. Tyl v obou hrách, ač jejich podkladem jsou historické události 15. stol., zpodobil bojové ideály nejpokrokovějších sil své doby. - Za základ textu vzata 1. vydání her, tištěných ještě za života autorova.
Vydáno 1951. Stran 208. Dobrý stav.

Rudá záře nad Kladnem od Antonín Zápotocký.
Rudá záře nad Kladnem je tzv. budovatelský román Antonína Zápotockého. Pojednává o historii dělnického hnutí na Kladně v letech 1918–1920 z komunistického pohledu. V období komunistické vlády v Československu na něj bylo poukazováno jako na velmi významné dílo.

Z dobové recenze: "Kniha románovou formou analyzuje politický kvas v letech 1918-1920 a autenticky zachycuje vývoj dělnického hnutí až do okamžiku založení KSČ. Děj se odehrává na Kladně, kde během dvou nepokojných let probíhá zápas o charakter republiky nejdůrazněji. Rok 1918 znamenal nejen konec války, ale i rozvoj sociálních hnutí, podníceného Říjnovou revolucí v Rusku. Na postavách svých hrdinů sleduje autor smýšlení a činy kladenských havířů, dělníků a zemědělců a podává obraz jednoho z uzlových bodů historie českého dělnického hnutí..."
Vydáno 1952. Stran 350.
Dobrý stav.

Přehrada od Marie Majerová.
Marie Majerová (1882-1967) je známá jako prozaička ženských osudů a autorka románů se sociální tematikou Siréna a Havířská balada. Vrcholem jejího díla je však mnohem spíše román Přehrada, který poprvé vyšel roku 1932 a který vysoce ocenil F. X. Šalda. Spisovatelka se v něm inspirovala avantgardními postupy a zvláště prózami Američana Dos Passose; zachytila moderní velkoměsto s pestrou směsicí obyvatel, prostorů a tvarů, s kontrasty všední bídy, vymožeností civilizace a exotičnosti. Ve třiceti devíti krátkých kapitolkách, z nichž každá je umístěna do jiného prostředí, se v průběhu čtyřiadvaceti hodin líčí revoluce, která se odehrává v Praze v budoucnosti. Tato revoluce není pouhý mocenský převrat, ale je také v avantgardním duchu pojata jako hra. Současná edice se vrací k prvnímu vydání z roku 1932, a odstraňuje tak poválečné autocenzurní zásahy, které Majerová ve svém díle provedla.
Vydáno 1950. Stran 274.
Bez přebalu.
Dobrý stav.

Rudá záře nad Kladnem je tzv. budovatelský román Antonína Zápotockého. Pojednává o historii dělnického hnutí na Kladně v leteRudá záře nad Kladnem je tzv. budovatelský román Antonína Zápotockého. Pojednává o historii dělnického hnutí na Kladně v letech 1918–1920 z komunistického pohledu. V období komunistické vlády v Československu na něj bylo poukazováno jako na velmi významné dílo.

Z dobové recenze: "Kniha románovou formou analyzuje politický kvas v letech 1918-1920 a autenticky zachycuje vývoj dělnického hnutí až do okamžiku založení KSČ. Děj se odehrává na Kladně, kde během dvou nepokojných let probíhá zápas o charakter republiky nejdůrazněji. Rok 1918 znamenal nejen konec války, ale i rozvoj sociálních hnutí, podníceného Říjnovou revolucí v Rusku. Na postavách svých hrdinů sleduje autor smýšlení a činy kladenských havířů, dělníků a zemědělců a podává obraz jednoho z uzlových bodů historie českého dělnického hnutí..."
Vydáno 1953. Stran 389.
Bez přebalu. Dobrý stav.ch 1918–1920 z komunistického pohledu. V období komunistické vlády v Československu na něj bylo poukazováno jako na velmi významné dílo.

Z dobové recenze: "Kniha románovou formou analyzuje politický kvas v letech 1918-1920 a autenticky zachycuje vývoj dělnického hnutí až do okamžiku založení KSČ. Děj se odehrává na Kladně, kde během dvou nepokojných let probíhá zápas o charakter republiky nejdůrazněji. Rok 1918 znamenal nejen konec války, ale i rozvoj sociálních hnutí, podníceného Říjnovou revolucí v Rusku. Na postavách svých hrdinů sleduje autor smýšlení a činy kladenských havířů, dělníků a zemědělců a podává obraz jednoho z uzlových bodů historie českého dělnického hnutí..."
Vydáno 1951. Stran 411.
Bez přebalu. Dobrý stav.

Pampovánek od Jaromír John.
Román vypráví o psychicky vyšinutém člověku, venkovském chudákovi, který do svých sedmi let žil ve chlévě s kozami a psem...

Různými parodickými slohovými prostředky, poznamenanými názvuky archaických vazeb, vypráví se zde život Emanuela Zlatáka, vulgo Pampovánka, nemanželského dítěte neznámého otce a matky vinárenské sklepnice: jak žil ve společenství s kozou, jak pobýval v sirotčinci u milosrdných sester, kde se stal nábožným do slova a do písmene, takže sebe zohavil byv sveden k hříchu, co zažil v nepřátelském světě až do konce svého života, kdy umírá jako poustevník, pomáhající chorým a dodávající útěchy potřebným. "Tato má práce je konfrontací náboženského mysticismu a jeho estetismu, vypěstěných klášterní výchovou, s prozaickou nesmlouvavou sociální realitou ..." napsal o knize její autor.
Vydáno 1948. Stran 559.
Dobrý stav.

Řina od Rudolf Jaroslav Kronbauer.
tení pro paní a dívky.
Román kraje: „Řina"
Nejsilněji se tvář Bakovska odráží v jeho románech Síla hroudy (Páterov), V nevolnictví vděčnosti (dvůr u Jizery) a v Ř i n ě. Ta byla v r. 1900 otištěna ve Zlaté Praze. Je to životní příběh Kateřiny Sezimové, dcery nájemce dvora Alexandrova mezi Mladou Boleslaví a Bakovem. Neubráníme se dojmu, že tu běží o Studénku. (Popis ovčína, ratejny, poloha zeměpisná atp.) Řina se vrátila z pensionátu čistá a nezkažená, raduje se z krás přírody, váží si prostých lidí (lesník, šafářka, starý Veruňák ap.). Jezdí sem však z města (Ml. Boleslav) hýřivý, marnotratný "baron" Poldi (Leopold svob. pán z Tužebníka), zaměstnaný v městské spořitelně, kde se poté objeví jeho zpronevěra, vzrušující celý kraj. (Vylíčeno asi pod dojmem defraudace v Bakově r. 1891.) Je pochopitelné, že mlsný hejsek brousí si zuby na líbeznou Řinu a nadbíhá jí, kde se jenom dá. Setkává se s ní také na zemědělské a obchodní výstavě v městě, jímž probíhá Jizera (Ml. Boleslav). Řina mu nadšenými slovy líčí svůj dojem: "Hezounké a jako cukrové věci viděla jsem ve zboží p l e t e n é m a dokonale jsem si prohlédla bakovské výrobky ze žlutavého rákosu. To mne obzvláště zajímalo, protože mi naše šafářka o bakovských pletařích mnoho vyprávěla. Považte, že bakovské rákosové čepice a přílbice dovážejí se do Súdánu a do Egypta, kde jsou mezi vojskem velmi oblíbeny. To se bude šafářka divit, až jí řeknu, co vystavoval Ševčík, co Koloc, Horčička a Oplt." (Spisovatel má na mysli pravděpodobně zemskou jubil. výstavu v Praze, kde r. 1891 mimo Fr. Oplta vystavovali Fr. a Jos. Havlíčkové, V. Horčička, A. Koloc. Severočeská výstava v Ml. Boleslavi se konala až r. 1912, tedy 12 roků poté, kdy Kronbauer svou Řinu sepsal. Toho r. 1912 vystavoval v Ml. Boleslavi ck. stát. plet. kurs, fir- ma Strnad, Kulštrunk a bakovští košikáři.) V Sezimově rodině žije také stařenka. Představuje typ moudré venkovské ženy. Když propukne aféra s "Poldim" a Řinina matka je nešťastná z prohrané "partije", domlouvá jí stařenka: "Pozlátko snadno oklame a ošálí - baron nebaron - to je vedlejší, hlavní věc je jaký je to člověk." Řina prožívá silný otřes, když si uvědomí, jak její pověsti ublížil vypočítavý, bezcharakterní měšťák. Uklidňuje ji jenom příroda a setkání s dobrými lidmi. Dojemně na ni působí i prostá dívčí píseň: "Dám já sobě do Bakova košík plíst, košík plíst, abych mohla za vojákem buchty nýst, buchty nýst." Ta píseň ji provází až do Prahy, kam se uchýlila se svou babičkou. Tady nachází opravdové poznání a kus lidského štěstí.
Vydáno 1927.
Stran 510.
Velmi dobrý stav.